Správa vyšetřování Státní bezpečnosti

Období 1948 - 1953

Hlavní roli při přípravě velkých politických procesů hráli vyšetřovatelé z centrálního útvaru Státní bezpečnosti, který byl vytvořen na doporučení sovětských poradců jako samostatný́ útvar oddělený od tzv. operativy. Jeho vznik souvisel s rozsáhlým zatykáním (skutečných i domnělých) odpůrců režimu a s následnou přípravou velkých politických procesů.

Organizační struktura vyšetřovacího útvaru StB se mnohokrát měnila. Původně vyšetřování spadalo pod sektor V („realizace“) do skupiny Baa („vnitřní státní bezpečnost“). Tento samostatný útvar, který měl celkem čtyři oddělení, řídil od listopadu 1948 Dr. Lumír Kroček.

Pro nové vyšetřovatele byly charakteristické dva rysy: většinou byli velice mladí, „nelámali si hlavu se zákony“ a s jejich dodržováním, nebo je vůbec neznali. Většina z nich neměla žádné kvalitní vzdělání, někteří z nich se ani nevyučili. Převažovaly dělnické „kádry“ (několik strojních zámečníků, soustružníků, automechaniků a lakýrníků), ale byli mezi nimi i prodavač textilu, tesař, krejčí, pomocná dělnice, truhlář, elektromechanik, klempíř či obchodní příručí. Jen minimum z nich absolvovalo reálné gymnázium, několik z nich nedokončilo vysokou školu. Naprostou výjimku představoval první velitel vyšetřovacího sektoru pplk. Lumír Kroček, který ve 30. letech vystudoval práva a původně byl soudcem. Používanými brutálními metodami při výsleších a ve výkonu vazby se od sebe někdejší učeň, gymnazista či vysokoškolák ovšem vůbec nelišili. Základním cílem bylo vyšetřovaného zlomit a donutit k výpovědi, která byla předem vykonstruována a často byla jediným důkazem proti obviněnému.

Na podzim 1949 po nástupu Karla Švába na ministerstvo vnitra začala urychlená adaptace věznice v Ruzyni, kde byl pod jeho dozorem vybudován vyšetřovací aparát. Další vězeňské zařízení bylo v tomto období zřízeno v podzemních prostorech budovy ve Wintrově ulici. V dubnu 1950 pak sektor V zřídil odloučený referát u Krajského velitelství StB v Praze v Bartolomějské ulici č. 10. Jednalo se o místnosti, kde byli vyslýcháni „prominentní“ vězni.

Po zřízení ministerstva národní bezpečnosti na podzim 1950 došlo k nové reorganizaci. Vyšetřovací útvar v rámci Velitelství StB (nyní nesl název VI. sektor) měl mít podle plánu početní stav 84 osob, což ovšem nebylo naplněno. Členil se na sekretariát, čtyři vyšetřovací oddělení, páté inspekční oddělení, samostatný́ znalecký referát a pomocný referát. V jeho čele stál opět pplk. Lumír Kroček. Již 17. února 1951 byl ovšem vyšetřovací sektor StB rozdělen na dva samostatné útvary, sektor VI/A a sektor VI/B, v jejichž čele stáli původně Kročkovi zástupci, škpt. Bohumil Doubek a škpt. Milan Moučka. První z nich se soustředil na vyšetřování „nepřátel“ v komunistické straně a připravil scénář procesu s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským a dalšími bývalými stranickými funkcionáři (na vyšetřování tohoto případu se ale podíleli i příslušníci druhého sektoru). V červnu 1952 po další reorganizaci vznikly z těchto sektorů dva odbory (VI/A a VI/B) Hlavní správy StB. Z uvedených odborů vznikla k 1. dubnu 1953 Správa státobezpečnostního vyšetřování, v jejímž čele stál pplk. Milan Moučka. Hlavní organizační změnou bylo, že tento útvar již nebyl podřízen náčelníkovi Hlavní správy StB.

Období 1953 - 1989

V letech 1953 – 1989 byla Správa vyšetřování MV, později Správa vyšetřování StB (SV StB) útvarem Sboru národní bezpečnosti (→ Sbor národní bezpečnosti) — složky Státní bezpečnosti pro vyšetřování trestných činů proti bezpečnosti státu. Ve věcech vyšetřování jí byly podřízeny odbory vyšetřování StB krajských správ SNB a odbor vyšetřování StB ve VKR (vojenská kontrarozvědka). Při realizaci úkolů spolupracovala zejména s Generální prokuraturou ČSSR, orgány činnými v trestním řízení a orgány a organizacemi státní správy. Působnost SV StB vycházela z komunistické ústavy a jiných zákonů a právních předpisů. Ve své činnosti se kromě těchto norem řídila rozkazy a nařízeními ministra vnitra ČSSR a jeho náměstka, jakož i dalšími interními předpisy.

Vyšetřovatelé StB byli procesně samostatní, v otázkách metodiky a taktiky vyšetřování byli řízeni náčelníky vyšetřovacích útvarů.

Výběr příslušníků SNB se důsledně orientoval na jejich sociální původ. V letech 1976-1980 bylo z komunistických, dělnických a rolnických rodin přijato 93,2% nových příslušníků SNB. Z nich 72,3% přišlo z dělnických profesí a 8,3% mělo vysokoškolský diplom. Členy KSČ bylo 95% všech příslušníků SNB, členy SSM 3,6% a nečleny jenom 1,4%. Počet náčelníků v SNB s vysokoškolským vzděláním dosáhl 25,9%.

Období 1975 - 1980

Odbory Správy vyšetřování StB, které v letech 1975 - 1980 vyšetřovali tr. činnost:

  • I. odbor - byl specializován na vyšetřování trestných činů proti základům republiky (§91 až 94 tr. zák.), vyzvědačství a souvisejících trestných činů; vyšetřoval též trestné činy po linii vnitřních problematik. 
  • II. odbor - byl specializován na vyšetřování trestných činů záškodnictví a sabotáže (§ 95 až 97 tr. zák.) a trestných činů hospodářských; dále prováděl dokumentaci a vyšetřování trestných činů spáchaných v létech 1938-1945 ve prospěch fašistických okupantů a zajišťoval trestní postih těchto pachatelů v zahraničí. 
  • III. odbor - prováděl vyšetřování trestných činů v celém rozsahu věcné příslušnosti vyšetřovatelů StB v návaznosti na činnost správy kontrarozvědky v Bratislavě. Prostřednictvím příslušných služebních funkcionářů plnil informační funkce ve vztahu k stranickým a státním orgánům SSR zejména tím, že připravoval ve stanoveném rozsahu souhrnné informace o státobezpečnostním vyšetřování.
  • I., II. a III. odbor dále:
    • sledovali podle pokynů náčelníka SV StB a jeho zástupců vyšetřování závažných případů u odborů vyšetřování StB KS SNB, usměrňovali jejich vyšetřování a popřípadě se na něm spolupodíleli; 
    • navrhovali, popřípadě prováděli preventivní opatření vyplývající z poznatků zjištěných státobezpečnostním vyšetřováním; 
    • spolupracovali s příslušnými kontrarozvědnými i dalšími útvary SNB, poskytovali jim pomoc při řešení právních i skutkových otázek a dokumentaci v kontrarozvědném rozpracování; ve stadiu státobezpečnostního vyšetřování pak zajišťovali zájmy kontrarozvědky; 
    • spolupracovali v konkrétních trestních věcech s jinými útvary vyšetřování; 
    • plnili úkoly vyplývající ze statistické evidence a hlásné služby a vyhodnocovali výsledky vlastní vyšetřovací práce. 

V letech 1976 – 1980 probíhalo StB a VKR vyšetřování proti 12 025 osobám, přičemž 10 147 osob bylo obžalováno. ​Nejvíce 8670 osob bylo vyšetřovaných a z toho bylo 7739 (76,27%) osob obžalovaných dle §109 – opuštění republiky, resp. za úmysl republiku opustit (10,93%). Za zběhnutí do ciziny (§283) bylo obžalováno 187 osob (1,84%). V období 1976-1980 Správa vyšetřování StB ukončila trestní stíhání pro trestné činy namířené proti čs. ekonomice u 279 osob, z toho návrhem na podání obžaloby proti 190 osobám. Nejvíce osob (87) bylo stíháno pro devizovou trestnou činnost (především podle §124 a §146 tr. zákona) a 41 osobám pro hospodářské trestné činy (§125 až §130 tr. zákona). Nadále probíhala očista od pravicově oportunistických a antisocialistických živlů v ozbrojených složkách a 182 osob bylo propuštěno do zálohy a v případě 74 osob byla uplatněna jiná kádrová opatření. Zlepšilo se vyhledávání poznatků o úmyslu nebo přípravě zběhnutí do svobodného světa. V uvedeném období bylo získáno celkem 828 signálů o úmyslu zběhnout do západní Evropy. Zabráněno útěku bylo v případě 313 osob a proti 251 osobám bylo zahájeno StB vyšetřování. Zároveň bylo StB preventivně výchovnými opatřeními, která směrovala "k zamezení páchání státobezpečnostních trestních činů a k předcházení trestné činnosti proti čs. ekonomice", ukončeno 5856 akcí. Tato opatření byla použita proti téměř 1700 osobám z řad inteligence, cca 1650 dělníkům a pracujícím v zemědělství, proti cca 700 "antisocialistickým elementům" a dále proti vízovým cizincům, příslušníkům církví a sekt. Z počtu osob, proti nimž bylo použito prevence, bylo 493 členů a kandidátů KSČ, 118 členů SSM. Při pokusech utéct na Západ v uvedeném období došlo ke 4 únosům čs. letadel. Mimo dokonané únosy bylo při 72 pokusech o únos letadla odhaleno 157 osob, z nichž 42 bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům.

Přehled vyšetřování StB v letech 1976 - 1980 dle klasifikace tr. činu (počet případů)

Organizační struktura Správy vyšetřování StB (1953 - 1989)

Základní úkoly a náplň činnosti:

Správa vyšetřování StB spolupůsobila při ochraně socialistického společenského a státního zřízení; přitom plnila zejména tyto základní úkoly:

  1. zabezpečovala jednotný výkon státobezpečnostního vyšetřování na území celé ČSSR;
  2. řídila, kontrolovala a poskytovala metodickou pomoc → odbor vyšetřování StB krajské správy SNB;
  3. připravovala celkovou koncepci státobezpečnostního vyšetřování;
  4. vyšetřovala trestné činy proti bezpečnosti státu; přitom spolupracovala s útvary SNB a ostatními orgány činnými v trestním řízení;
  5. dokumentovala a vyšetřovala trestné činy spáchané v letech 1938-1945 ve prospěch fašistických okupantů;
  6. navrhovala a prováděla na základě poznatků získaných z vyšetřování preventivní opatření, odhalovala a pomáhala odstraňovat příčiny a podmínky trestné činnosti a spolupůsobí při výchově občanů k dodržování zákonů;
  7. vydávala metodické pokyny a směrnice a podílela se na tvorbě právních předpisů dotýkajících se vyšetřování;
  8. spolupracovala s útvary SNB i útvary federálního ministerstva vnitra (dále jen „FMV") k zajištění bezpečnostních úkolů, zejména kontrarozvědného charakteru;
  9. spolupracovala na základě příslušných mezinárodních smluv ve stanoveném rozsahu s bezpečnostními orgány socialistických států ve věcech státobezpečnostního vyšetřování;
  10. vytvářela potřebné předpoklady pro efektivní činnost útvarů vyšetřování StB zejména soustavným zvyšováním politické a odborné úrovně jeho příslušníků;
  11. informovala vedoucí funkcionáře FMV o stavu státobezpečnostního vyšetřování a připravovala podklady k zajištění informační povinnosti FMV ve vztahu k ústředním stranickým i státním orgánům;
  12. plnila obecné úkoly bezpečnostního charakteru vyplývající z jejího postavení útvaru SNB.

Viz také:  náčelník Správy vyšetřování StB, zástupce náčelníka Správy vyšetřování StB, organizační odbor Správy vyšetřování StB, inspekce náčelníka Správy vyšetřování StB, kádrové a školské oddělení Správy vyšetřování StB, obranná příprava a ochrana Správy vyšetřování StB, operativní oddělení Správy vyšetřování StB, odbor vyšetřování v Praze Správy vyšetřování StB (I. Odbor), odbor vyšetřování StB ve vojenské kontrarozvědce, odbor řízení a analytiky SV StB, vnitřní odbor SV StB

---