Bohumil Doubek

Narodil se 14. října 1919 v Praze. Absolvoval reálné gymnázium, kvůli zavření vysokých škol nacisty nedokončil lékařskou fakultu UK. Za války pracoval jako pomocný dělník a úředník. Do KSČ vstoupil v květnu 1945, aktivně se zapojil do politické práce. Od listopadu 1945 pracoval v sekretariátu ÚV KSČ, nejprve jako účetní, pak vedoucí revizního oddělení, nakonec tajemník pro kádry. Na podzim 1949 si ho vybral Karel Šváb, aby se podílel na vyšetřování případů, které měly vztah ke komunistické straně. Byl přítomen např. výslechů Gejzy Pavlíka a byl tak svědkem fyzického násilí užívaného vyšetřovateli. K 1. lednu 1950 byl sekretariátem ÚV KSČ vyslán k vyšetřovacímu sektoru MV (později MNB) v hodnosti kapitána. Za likvidaci protistátní skupiny v červnu 1950 povýšen na štábního kapitána. Byl jedním z hlavních vyšetřovatelů Otto Šlinga.

Od 1. března 1950 vedl sektor VI/A, kde byly vyšetřovány „nejtěžší státně bezpečnostní případy“. Rozhodující roli v té době hráli sovětští poradci, jejichž pokyny byly při vyšetřování směrodatné. Na jejich pokyn byly přestavěny sklepní místnosti zámku v Kolodějích na vězeňské cely, zde byli vyslýcháni vedoucí komunističtí funkcionáři. Pracovaly zde dvě skupiny vyšetřovatelů, jednu z nich vedl B. Doubek. Vězni v tzv. kolodějské akci žili v hrozivých podmínkách a byli podrobeni krutému mučení. Za měsíc se vyšetřování přesunulo do věznice v Ruzyni. Doubek sehrál jednu z klíčových rolí při přípravě Slánského procesu. Jako vedoucí vyšetřování věděl o fyzickém i psychickém mučení a o porušování zákonů. Po skončení procesu se Slánským a spol. dostal odměnu 30 000 Kčs, Řád republiky a mimořádné povýšení na podplukovníka.

Krátce poté se pokusil odejít ze služeb ministerstva národní bezpečnosti. Narazil na nesouhlas sovětských poradců i nadřízených. Následně začal pít a zanedbával práci svěřeného úseku.

K 1. listopadu 1953 byl převelen na Správu nápravných zařízení jako zástupce náčelníka pro operativu a současně náčelník I. odboru (vyhledávání a řízení agentury mezi odsouzenými a dozorci). Problémy v jeho práci přetrvávaly, neplnil povinnosti, nepřestal holdovat alkoholu a zpronevěřil služební finance. Jeho případ byl nakonec projednán v kolegiu MV a na ÚV KSČ a k 31. říjnu 1954 byl uvolněn ze služeb ministerstva vnitra, oficiálně na vlastní žádost kvůli zdravotním problémům. Novou práci našel v propagačním oddělení n. p. Motokov. Dne 23. června 1955 byl zatčen a vzápětí vyloučen z KSČ. V pankrácké věznici sepsal své svědectví o práci ve vyšetřovacím sektoru (tiskem vyšlo pod názvem StB o sobě. Výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka). Po dlouhém jednání nakonec politické byro ÚV KSČ rozhodlo, že bude postaven před soud. Dne 17. května 1957 byl odsouzen k 9 letům odnětí svobody, jeho bývalý spoluvyšetřovatel V. Kohoutek na 7 let za nezákonnosti při vyšetřování. Již několik měsíců po procesu byli oba propuštěni. B. Doubek poté nastoupil do kontrolního oddělení Čedoku. Zemřel v roce 1975.

(zdroj: Paměť a dějiny 2012/04)

viz také: náčelník Správy vyšetřování StB


In English:

Born 14 October 1919 in Prague. He graduated from a real grammar school, but due to the closing of universities by the Nazis he did not graduate from the Medical Faculty of Charles University. During the war he worked as an assistant and clerk. He joined the Communist Party in May 1945, actively engaging in political work. From November 1945 he worked in the secretariat of the Central Committee of the Communist Party, first as an accountant, then as head of the Revision Department, and eventually as secretary for cadres. In the autumn of 1949, Karel Šváb chose him to take part in investigating cases related to the Communist Party. He was present, for example, at the interrogation of Gejza Pavlík and witnessed the physical violence used by the investigator. On 1 January 1950, the secretary of the Central Committee of the Communist Party assigned him to the investigative sector of the Ministry of the Interior (later the National Security Ministry) in the rank of captain. For the liquidation of an anti-state group in June 1950, he was promoted to staff captain. He was one of the chief investigators in the Otto Šling case.

From 1 March 1950, he led the VI/A sector where the "hardest state security cases" were investigated. Soviet advisors played a decisive role at that time, whose guidelines set the direction of the investigation. On their instructions, the cellar rooms of the chateau in Koloděje were transformed into prison cells, where the leading Communist functionaries were interrogated. Two groups of investigators worked here, one led by Doubek. Prisoners lived in terrible conditions and were subjected to cruel torture. A month later, the investigation moved to the Ruzyně prison. Doubek played one of the key roles in the preparation of the Slánský trial. As the investigator, he knew of both physical and psychological torture and violations of the law. At the end of the Slánsky trial he received a reward of 30,000 crowns, the Order of the Republic, and extraordinary promotion to Lieutenant Colonel.

Shortly thereafter he tried to leave the services of the National Security Ministry, but the Soviet advisers and superiors denied his wish. He started drinking and neglected his work.

On 1 November 1953, he was transferred to the Correctional Administration as Deputy Chief Operations Officer and Chief of Unit I. (search and management of agents among prisoners and guards). The problems in his work persisted; he failed to fulfil his duties, did not stop drinking, and misappropriated funds. His case was eventually discussed in the college of the Ministry of the Interior and the Central Committee of the Communist Party, and on 31 October 1954 he was released from the services of the Ministry of the Interior, officially at his own request because of health problems. He found a new job in the propaganda department of n.p. Motokov. On 23 June 1955, he was arrested and then expelled from the Communist Party. In the Pankrác prison he wrote an account of his work in the investigative sector (it was published under the name of the StB itself as the Testimony of the Investigator Bohumil Doubek). After long negotiations, the political bureau of the Central Communist Party of the Czechoslovak Communist Party decided that he would be brought to justice. On 17 May 1957, he was sentenced to nine years in prison, and his former co-investigator, V. Kohout, was sentenced to seven years for unlawful investigations. Several months after the trial both were released. Doubek then joined the inspection department of Čedok. He died in 1975.

(source: Memory and History 2012/04)

Also see: Chief of StB Investigative Administration

---