1. správa FMV

I. správa MV, I. správa SNB, Hlavní správa rozvědky MV – hlavní organizační útvar zpravodajské služby komunistického režimu v Československu. V říjnu 1953 byta v souvislosti se vznikem ministerstva vnitra vytvořena zahraničně-politická rozvědka (krycím názvem I. správa ministerstva vnitra), která nahradila stávající ofenzivní zpravodajství, tedy 2. sektor Ministerstva národní bezpečnosti (MNB) resp. odbor Z a správu ZPR.

Na budování československé rozvědky měli velký vliv sovětští poradci. Původní počet 180 rozvědčíků v centrále a na 18 rezidenturách se na konci roku 1955 zvýšil na 327 osob. V zahraničí působilo 123 kádrových příslušníků, z toho 90 operativců, legalizovaných ve funkcích pracovníků ministerstev zahraničních věcí, zahraničního obchodu a Československé tiskové kanceláře. Kromě infiltrace ústředních statních orgánů západních států byla jejich agenturně operativní činnost zaměřena proti exilu, Vatikánu, Rádiu Svobodná Evropa a dalším cílům. Rozvědka nebyla systematicky zaměřována pouze na získávání tajných informací, ale také na diskreditaci exilových představitelů, dezinformování západních zpravodajských služeb, únosy a v několika případech i na fyzickou likvidaci osob.

Na přelomu 50. a 60. let minulého století byla I. správa jako součást sovětského rozvědného aparátu zaměřena na průnik do třetího světa – do Afriky, Latinské Ameriky a Asie (v 1961 dosáhla počtu 930 příslušníků). V roce 1964 vznikla v jejím rámci služba zvláštního určení pro realizaci speciálních operací (mj. tzv. výkon socialistické zákonnosti), včetně destrukcí objektů ve Spolkové republice Německo, Francii a statů Beneluxu (seznam cílů pro tzv. agenty-vykonavatele obsahoval jména Josefa a Radka Mašínů, Františka Tišlera a dalších osob).

V srpnu 1968 byla část rozvědky v centrále internována spolupracovníky sovětské KGB, posléze zahájeny rozsáhlé kádrové čistky. Při transformaci na jaře 1969 vytvořena hlavní správa rozvědky složena:

• operativní správa A – politická rozvědka,
• správa B – zahraniční kontrarozvědka,
• správa C – vědecko-technická rozvědka,
• správa D – nelegální rozvědka,
• správa E – vnitřní správa, 
• správa F – pobočka HSR v Bratislavě.

Nasledující reorganizace se uskutečnila na počátku roku 1971. Ovlivněna byla defekcemi Ladislava Bittmanna, Josefa Frolíka, Františka Augusta, Antonína Nenka a dalších příslušníků. V semdesátých letech se její organizační podoba vrátila k dosavadní organizační podobě, která existovala u hlavní správy rozvědky (správa – odbor – oddělení).

Poslední reorganizace I. správy SNB v roce 1988 byla provedena zejména v důsledku defekce Vlastimila Ludvíka.

Náčelníci I. správy byli odpovědní přímo ministrům vnitra, omezeně také I. náměstkům, do jejichž kompetence spadalo řízení Státní bezpečnosti.

Mezi nejznámější tajné spolupracovníky I. správy patřili Hermann Rauscher, manželé Pekelští, Afred Frenzel, Valentin Karlibowski, Karel Zbytek, Jaroslav Hodač, Karel a Hana Köcherovi, Tomáš Řezáč, Pavel Minařík, Josef Hodic, Ivo Šafář, Ervin Marák, Lubomír Chladil, Clyde Lee Conrad a řada dalších osob rozesetých po světě.

Struktura I. správy SNB – po poslední reorganizaci v roce 1988

Organizační vývoj I. správy v letech 1969–1990 (link)

Perosnální stav I. správy FMV v roce 1989 je dostupný zde.

Viz také: náčelník I. správy, sekretariát náčelníka I. správy, kádrový odbor I. správy, informační odbor I. správy, oblastní odbory I. správy, odborná škola I. správy