přehled náčelníků:
- 1950: VI. sektor (vyšetřovací) – velitel pplk. Lumír Kroček
1950: zástupci velitele: škpt. Milan Moučka a škpt. Bohumil Doubek
- 1951: Velitelství StB – vyšetřovací sektor VI/A – velitel škpt. Bohumil Doubek
- 1951: Velitelství StB – vyšetřovací sektor VI/B – velitel škpt. Milan Moučka
- 1953 - 1956: Správa státobezpečnostního vyšetřování MV – náčelník pplk. Milan Moučka
- 1956 – 1963: – náčelník Josef Brůcha
- 1963 – 1969: – náčelník Štěpán Hajný
- 1971 – 1973: – dočasně pověřen řízením pplk. Jiří Jansa
- 1973 – 1985: – náčelník genmjr. Rudolf Šubrt
- 1985 – prosinec 1989: – náčelník pplk. Ondrej Tomko
- prosinec 1989 – 1990: – náčelník pplk. Vladimír Dlouhý
V čele Správy vyšetřování StB stál náčelník, který byl od r. 1960 bezprostředně podřízen náměstku ministra vnitra ČSSR. Jménem správy byl oprávněn jednat a rozhodovat náčelník v plném rozsahu a dále jeho zástupci podle vymezené pravomoci. Spolu se svými zástupci tvořil vedení správy.
Náčelník řídil útvar v plném rozsahu ve věcech vyšetřování a řídil odbory vyšetřování StB KS SNB a odbor vyšetřování StB ve vojenské kontrarozvědce (dále jen „VKR“). Za svoji činnost odpovídal náměstku ministra vnitra ČSSR.
Poradními orgány náčelníka Správy byly štáb a operativní porada. Členy štábu a operativní porady jmenoval náčelník správy. Okruh otázek projednávaných štábem a operativní poradou, způsob a formy předkládání podkladů k jednání určoval náčelník správy. Náčelník správy zřizoval podle potřeby další stálé nebo dočasné poradní orgány nebo komise. Štáb náčelníka byl stálým poradním orgánem.
Náčelník řídil činnost přímo, nebo prostřednictvím svého zástupce, přičemž zejména:
- odpovídal za akceschopnost útvaru, morálně politický stav a kázeň jejích pracovníků, účelnost a efektivnost pracovní činnosti a systematické zdokonalování forem a metod práce;
- řídil výkon státobezpečnostního vyšetřováni prováděný vyšetřovateli StB na celém území ČSSR;
- zajišťoval ve státobezpečnostním vyšetřování přesné dodržování zákonů, rozkazů a jiných právních předpisů a soustavné zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků;
- rozhodoval za podmínek stanovených trestním řádem o místní a věcné příslušnosti mezi útvary vyšetřování StB a o místní příslušnosti u trestných činů proti bezpečnosti státu spáchaných v zahraničí;
- dbal na dodržování základní koncepce práce na úseku státobezpečnostního vyšetřování;
- navrhoval příslušným funkcionářům FMV řešení zásadních otázek organizační struktury ve vyšetřování StB;
- stanovoval v souladu s tabulkami složení a počtů organizační členění odborů SV StB a navrhoval organizační členění odborů vyšetřování StB KS SNB;
- navrhoval ministru vnitra ČSSR jmenování vyšetřovatelů StB a příslušným funkcionářům FMV ustanovení a odvolání funkcionářů státobezpečnostního vyšetřování v rámci jejich nomenklatury;
- vykonával kádrovou a kázeňskou pravomoc nad podřízenými pracovníky v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy;
- řešil stížnosti a podněty občanů k postupu vyšetřovatelů StB při výkonu státobezpečnostního vyšetřování přijímal opatření k odstranění zjištěných nedostatků;
- projednával s náčelníky útvarů StB zásadní otázky týkající se součinnosti ve státobezpečnostním vyšetřování a zabezpečoval spolupráci s ostatními útvary SNB;
- vydával v rámci své působnosti k řízení vyšetřovací práce a chodu služby rozkazy, metodické směrnice a pokyny;
- dbal na dodržování zásad ochrany utajovaných skutečností na správě;
- plnil ve vztahu k vedoucím funkcionářům FMV informační povinnost;
- svolával celostátní pracovní porady a semináře pracovníků státobezpečnostního vyšetřování a dával podněty ke svolání mezi-resortních porad;
- organizoval v součinnosti s odborem pro mezinárodní styky sekretariátu FMV v rámci platných dohod mezinárodní styk s bezpečnostními orgány ostatních socialistických států ve věcech státobezpečnostního vyšetřování;
- uplatňoval u příslušných útvarů potřeby a požadavky související s materiálně technickým zajištěním výkonu státobezpečnostního vyšetřování.
viz také: Správa vyšetřování Státní bezpečnosti
