Nelegální rozvědka

Na rozdíl od legální rozvědky, která pracovala přes legální rezidentury v rámci čs. zastupitelských úřadů a reprezentovala přes devadesát procent aktivity I. správy, patřily nelegálové k malé skupině speciálně vybraných příslušníků-agentů, kterří byli vysazeni pod fiktivní identitou na dlouhodobý pobyt v zahraničí. V období 1969-1971 jako Správa D. Byla integrální součástí I. správy MV a její činnost se v r. 1970 opírala o Statut nelegální rozvědky a Zásady nelegální rozvědné práce, které schvaloval ministr vnitra (11. březen 1970). Pro plnění úkolů vyplývajících ze Statutu měla dva pracovní úseky - centrálu a nelegální rozvědný aparát v zahraničí. V organizační struktuře I. správy FMV tento úsek řídil zástupce náčelníka pro nelegální rozvědku.

• Analyticko-obranné oddělení nelegální rozvědky (13. odd.)
• Oddělení agenturně operativního prostředí (14. odd.)
• Odbor dokumentace nelegální rozvědky (do r. 1968: 10. odbor, v období 1969-1971: 1. odbor Správy D, v období 1974-1989: 18. odbor)
• Odbor výběr, výchova a řízení nelegální rozvědky (do r. 1968: 11. odbor, v období 1969-1971: 2. odbor Správy D, v období 1974-1989: 23. odbor I. správy)
• Odbor spojení a operační techniky nelegální rozvědky

Po roce 1955 nelegální rozvědka zřídila tzv. nelegální rezidentury ve Spolkové republice Německo, Rakousku, Francii, USA a Argentině.

Viz také: 1. správa FMV, legální rezidentura