Vyhledávání
Struktury
Slovník
Další zdroje
Legislativa
Články
Vyhledávání
Struktury
Slovník
Další zdroje
Legislativa
Články
Opuštění republiky podle § 109 komunistického trestního zákona, který byl přijat v roce 1961 (zrušen byl novelou trestního zákona č. 159/1989 Sb. dne 13. prosince 1989), byl trestný čin zaměřený proti emigrantům a pokoušející se získat quasilegální cestou jejich majetek, zejména nemovitý, zanechaný v Československu. Dopustil je ho ten, kdo bez povolení opustil území republiky nebo kdo bez povolení zůstal v cizině. Významné bylo, že za tento trestný čin lze kromě pětiletého vězení uložit i trest propadnutí majetku. Stanovena byla rovněž kvalifikovaná skutková podstata, za kterou bylo možno uložit až desetiletý trest; ta postihovala mj. převaděčství.
Podobně jako byly zadržováni občané Československa v NDR, Polsku, Maďarsku, Rumunsko a Bulharsku, také občané těchto států (včetně občanů SSSR) byly zadržováni na území Československa, a to zejména v blízkosti státních hranic s NSR a Rakouskem. Někteří z nich byly odsuzováni za pokus či přípravu k trestnému činu podle § č. 109 TR. z. "nedovolené opuštění republiky".
Dokonaný "trestný čin" podle § 109 byl dle komunistické právní praxe spáchán i tehdy, překročí-li čs. občan, který vycestoval s platným pasem do ciziny, dobu uvedenou ve → výjezdní doložka
k pasu. Jedná-li se o drobnější závadu, býval někdy užit i § 5 písmena D zákona o přečinech.
Paragraf 109 komunistického trestního zákona:
1/ Kdo bez povolení opustí území republiky, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo nápravným opatřením nebo propadnutím majetku.
2/ Stejně bude potrestán československý občan, který bez povolení zůstane v cizině.
3/ Kdo čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 zorganizuje nebo kdo přes hranice převede skupinu osob nebo opětovně převádí osoby, které bez povolení opouštějí území republiky, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku."
Do konce osmdesátých let bylo podle § 109 trestního zákona celkem odsouzeno a následně rehabilitováno 110 485 osob (nejvíce v letech 1970: 13 363, 1971: 20 163 a 1972: 12 263). Již v šedesátých letech tyto kauzy tvořily více než polovinu všech „protistátních“ případů (například v roce 1964 dosáhl jejich podíl dokonce 66,6 %). Jejich počet pak prudce narostl po roce 1968 v souvislosti s novou vlnou odchodů do zahraničí a představoval již naprostou většinou osob odsouzených podle trestního zákona č. 140/1961 Sb. (celkem 94,5 %). Vedení Správy vyšetřování StB si opakovaně stěžovalo, že je těmito případy doslova zavaleno, ačkoliv k tomuto účelu byly zřízeny zvláštní vyšetřovací skupiny (navrhovalo proto, aby vyšetřování převzala VB).
Trestný čin opuštění republiky byl k 1. červenci 1990 rehabilitován zákonem č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci. Československé soudy plošně rehabilitovaly na základě zákona č. 119/1990 Sb. přibližně 260 tisíc osob.
viz také: Správa vyšetřování Státní bezpečnosti
---