2. správa FMV

II. správa SNB, Hlavní správa kontrarozvědky SNB, vznikla při reorganizaci Federálního ministerstva vnitra k 1. říjnu 1988 sloučením bývalých správ pro boj s vnějším nepřítelem (dříve II. správa FMV), pro boj s vnitřním nepřítelem (dříve X. správa FMV) a ochranu ekonomiky (dříve XI. správa). 
Podle organizačního řádu Hlavní správy kontrarozvědky z 15. března 1989 jí byly uloženy tyto hlavní úkoly: odhalování nepřátelské činnosti rozvědek na území ČSSR; odhalování nepřátelské činnosti občanů ČSSR a cizinců, kteří ji na území ČSSR provádí ve spojení s cizími zpravodajskými službami; odhalování, předcházení a zamezení nepřátelské činnosti osob ohrožující vnitřní pořádek ČSSR; provádění kontrarozvědných opatření proti ideologické diverzi; provádění kontrarozvědné ochrany vymezených objektů; podíl ve spolupráci s rozvědkou na pronikání do centrál nepřátelských zpravodajských služeb (včetně účasti na tzv. zpravodajských hrách); podíl na ochraně státního tajemství ČSSR; podíl ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou na ochraně vojenských objektů (včetně míst dislokace sovětských jednotek); uplatňování preventivně výchovných prostředků s cílem předcházet nebo zamezovat nepřátelské činnosti; zamezení činnosti teroristů nebo teroristických skupin na území ČSSR; pronikání do prostředí zastupitelských úřadů a odhalování zde působících rozvědčíků.
Z hlediska struktury bylo také zjevné zaměření Hlavní správy kontrarozvědky. Existovaly zde odbory:

  • pro boj s tzv. vnějším nepřítelem (1. odbor – zaměřený na USA a země Latinské Ameriky, 2. odbor – SRN a Rakousko, 3. odbor – Velká Británie, Francie a další státy NATO, ochrana Federálního ministerstva zahraničních věcí, 4. odbor – afro-asijské státy, terorismus, převaděčské organizace, ochrana sovětských vojsk); 
  • odbory na ochranu ekonomiky (5. odbor – předvýrobní sféra, průmysl, zemědělství, 6. odbor – ochrana Federálního ministerstva zahraničního obchodu, podniky zahraničního obchodu, obchodní zastoupení zahraničních firem, 7. odbor – dopravy, spoje, energetika, 8. odbor – ochrana státního, hospodářského a služebního tajemství); 
  • odbory pro boj s vnitřním nepřítelem (9. odbor – církve, náboženské společnosti, sekty, 10. odbor – kontrarozvědné rozpracování nepřátelských uskupení /pravicové a antisocialistické síly, bývalí komunisté; letáky, ČSL, ČSS, odbory; nezávislé iniciativy, Charta 77, VONS, Hnutí za občanskou svobodu, Strana demokratického socialismu/, 11. odbor – mládež, věda, školství, kultura, 12. odbor – ideodiverzní centra a emigrantské organizace). 

Úkoly Státní bezpečnosti zůstávaly směrem k protirežimní opozici během 80. let dlouhodobě konstantní, tzn. narušit akceschopnost vnitřního nepřítele, vyvolat a podporovat ve strukturách opozice vzájemnou nedůvěru, narušovat vazby a spojení do zahraničí a diskreditovat významné představitele opozice. 

Perosnální stav II. správy FMV v roce 1989 je dostupný zde.

---