Komunistická strana Sovětského svazu

V roce 1912 se v rámci Sociálně demokratické dělnické strany Ruska (SDDSR) vytvořila bolševická frakce. Svůj název – bolševici – odvozovala od situace, která nastala na sjezdu strany v Londýně v roce 1903, kde se většina delegátů přiklonila k názoru, že tehdejší Rusko potřebuje násilnou revoluci. Změna poměrů neměla být provedena postupně (např. parlamentní cestou), ale na základě profesionálně organizovaného a systematicky připraveného státního převratu.

K tomu v Rusku došlo v listopadu 1917, kdy se bolševická strana v čele s Vladimírem Iljičem Leninem chopila moci. Právě tato bolševická frakce sociální demokracie se následně stala státostranou, tj. podřídila si a ovládla státní mechanismy, eliminovala roli parlamentu a vlády, prioritně uplatňovala zájmy stranického aparátu, zavedla v zemi totalitní režim. Ačkoliv si říkali bolševici, ve státě vždy představovali výraznou menšinu.

V roce 1919 se strana přejmenovala na Komunistickou stranu Ruska (bolševiků). V roce 1925 následovalo přejmenování na Všesvazovou komunistickou stranu (bolševiků) – VKS(b). Na XIX. sjezdu v roce 1952 se VKS(b) přejmenovala na Komunistickou stranu Sovětského svazu (KSSS). V SSSR vládla až do nepodařeného pokusu o převrat v srpnu 1991. Po jeho kolapsu byla rozpuštěna a zakázána.