hlavní nepřítel

Dle komunistické terminologie imperialistický stát nebo seskupení, jehož síly a prostředky včetně vědeckotechnického potenciálu byly rozhodující základnou pro organizování a koordinaci agresívních politických, vojenských, hospodářských, špionážních a ideodiverzních akcí proti světovému socialistickému společenství jako celku, ČSSR jako jeho součásti, mezinárodnímu komunistickému a dělnickému hnutí a pokrokovým silám v různých světových oblastech jakož i národně osvobozeneckému hnutí. Hlavním nepřítelem byly Spojené státy severoamerické, jejichž vláda, reprezentující krajně reakční síly amerického vojenskoprůmyslového komplexu, pokračovala v agresívní politice globální konfrontace s SSSR, zintensivňovala úsilí o dosažení vojenskostrategické převahy USA nad SSSR a NATO nad Varšavskou smlouvou a zesiluje tlak na zachování převážné většiny zemí rozvojového světa v mocenské sféře imperialismu.

Komunistická rozvědka organizovala svou činnost na teritoriu hlavního nepřítele, jeho spojenců a s ním spřátelených států, zejména tam, kde existovali jeho orgány, vojenské základny a vhodné rozvědné báze.