Legislativa

Stav legislativy týkající se zpřístupňování archiválií bývalých komunistických tajných služeb ve vybraných zemích střední a východní Evropy.
 

Zpřístupňování dokumentů bezpečnostních složek komunistických režimů

Legislativní rámec

Většina dokumentů je zpřístupňována podle zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, který byl přijat 30. června 2004 s účinností od 1. ledna 2005. Jedná se o velmi liberální zákon, který přenáší odpovědnost za zveřejňování informací z archiválií na badatele a až na výjimky jim umožňuje studovat dokumenty bez začernění, neboť se na vybrané dokumenty vzniklé před rokem 1990 nevztahuje zákon o ochraně osobních údajů (v současnosti zákonnost této právní normy posuzuje Ústavní soud ČR). Před jeho účinností byly agenturní, operativní a personální svazky (osobní spisy příslušníků ministerstva vnitra) zpřístupňovány podle zákona č. 140/1996 Sb., ve znění zákona č. 107/2002 Sb., o zpřístupnění dokumentů vzniklých činností Státní bezpečnosti, což v praxi znamenalo masivní začerňování osobních údajů, často špatně čitelné kopie dokumentů a dlouhé lhůty při jejich zpřístupňování. Bohužel tyto dokumenty, zpřístupněné před 1. lednem 2005 podle těchto zákonů, jsou nyní badatelům stále předkládány pouze v digitální podobě s tím, že některé údaje v nich jsou anonymizovány. Jedná se ovšem pouze o dokumenty mladší 30 let, materiály z předchozího období si badatel může prostudovat bez začernění. Konkrétní postup, jakým způsobem žádat o zpřístupnění dokumentů, je dostupný na webových stránkách ABS. Pro podrobnější představu doporučujeme navštívit rozcestník v našem projektu.

Instituce spravující archivní dokumenty

Archiv bezpečnostních složek (ABS) – vznikl na základě zákona č. 181/2007 Sb., ze dne 8. 6. 2007 o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů. Jedná se o správní úřad, který je přímo řízený Ústavem pro studium totalitních režimů a v odborné činnosti na úseku archivnictví a spisové služby Ministerstvem vnitra České republiky. Archiv spravuje a zpřístupňuje dokumenty vzniklé z činnosti bezpečnostních složek, Komunistické strany Československa a organizací Národní fronty působících v těchto složkách, v celkovém rozsahu 17 907,7 běžných metrů (bm). V současnosti jsou dokumenty rozděleny do více než 550 archivních fondů a sbírek z doby nesvobody a z období komunistické totalitní moci (viz kvalifikační schéma). Postup pro badatele, jak žádat dokumenty, je dostupný na webové stránce archivu. Archiv v poslední době opakovaně využil možnosti odepřít studium již odtajněných dokumentů, které podle jeho názoru obsahují informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. Archiv při odmítnutí nijak nespecifikuje, které konkrétní dokumenty a na základě jakých kritérií badateli nezpřístupnil. V minulosti přitom nebyla tato možnost, daná zákonem č. 181/2007 Sb., téměř využívána.

Kontakty:

Adresa: Archiv bezpečnostních složek,

Siwiecova 2, 130 00 Praha 3

E-mail: info@abscr.cz

ID datové schránky: 6r3afce

Recepce telefon: +420 221 008 111, +420 221 008 212

Legislativní rámec

Většina dokumentů je zpřístupňována podle zákona č. 395/2002 Z. z. o archívoch a registraturách. Tato právní norma je méně liberální, než archivní zákon platný v České republice, kde pro zpřístupňování příslušných archivních dokumentů platí výjimka při ochraně osobních údajů. Podle uvedeného slovenského zákona nesmí archiv zpřístupnit dokumenty, pokud by tím byla „ohrožena práva a právem chráněné zájmy živých osob“. Při zpřístupňování se tato norma střetává se zákonem č. 553/2002 Z. z. o paměti národa v znění a doplnění ďalších zákonů, který naopak ukládá státu odhalovat a zpřístupňovat informace dokladující činnost konkrétních osob při vytváření a udržování zločinného, nelegitimního a zavrženíhodného komunistického režimu. Tento zájem je pak vyšší než ochrana jejich osobních údajů. Zpřístupnění dokumentů je také omezeno v případě, pokud by mohla být ohrožena „bezpečnost státu, jeho obrana, zahraniční, politické, hospodářské nebo finanční zájmy, nebo pokud to vyplývá z mezinárodních smluv, kterými je Slovenská republika vázaná, nebo ze závazků vyplývajících z jejího členství v mezinárodních organizacích“.

Instituce spravující archivní dokumenty

Ústav paměti národa (Ústav pamäti národa – ÚPN) – začal jako veřejnoprávní instituce oficiálně působit od 1. květnu 2003. Vznikl na základě zákona č. 553/2002 Z. z. o Ústavu paměti národa v znění a doplnění ďalších zákonů, který byl Národní radou Slovenské republiky schválen v roce 2002. Jeho institucionální součástí je Archiv ÚPN, který podle uvedeného zákona převzal (zejména od Slovenské informační služby) do správy dokumenty, které vznikly činností Státní bezpečnosti a jejích bezpečnostních složek v období od 18. dubna 1939 do 31. prosince 1989, evidované v dobových spisových nebo archivních pomůckách (registrech) těchto složek nebo jim nadřízených orgánů. Jedná se o archivní materiál v rozsahu 1 783 běžných metrů (bm). Ve správě Archívu ÚPN je nyní celkem 638 archívních fondů a sbírek (viz kvalifikační schéma). Postup při zpřístupňování stanovuje badatelský pořádek, který je dostupný na webové stránce archivu. Archív ÚPN je v oblasti archivní činnosti řízen Odborem archivů a registratur MV SR.

 

Kontakty:

Adresa: Archív Ústavu pamäti národa, Miletičova 7, 821 08 Bratislava

E-mail: badatelna@upn.gov.sk

Telefon: +421 0255 571 764 

Legislativní rámec

Většina dokumentů je nyní zpřístupňována podle zákona z 18. prosince 1998 o Ústavu národní paměti – Komisi stíhání zločinů proti polskému národu, který byl přijat 18. prosince 1998. Od roku 2007 platí jeho liberální novela, která přenesla odpovědnost za zveřejňování informací z archivu na badatele a umožnila tak zpřístupňovat naprostou většinu dokumentů bez anonymizace osobních údajů. Zákon rozlišuje několik typů žádostí o zpřístupňování (úřední, novinářské a vědecké). Konkrétní postup, jak žádat o zpřístupnění dokumentů, je dostupný na webových stránkách IPN. Polský ústav postupně převádí spravované dokumenty do digitální podoby. V této oblasti má v současnosti nejlepší výsledky ze všech podobných institucí ve státech bývalého sovětského bloku.

Instituce spravující archivní dokumenty

Ústav paměti národa – Komise stíhání zločinů proti polskému národu (Instytut Pamięci Narodowej – Komisja Ścigania Zbrodni przeciwko Narodowi Polskiemu – IPN) – vznikl na základě zákona z 18. prosince 1998 o uvedené instituci. IPN začal pracovat teprve v roce 2000, kdy se po zdlouhavém politickém vyjednávání podařilo zvolit jeho prvního předsedu. Jeho součástí je Kancelář zpřístupňování a archivování dokumentů (Biuro Udostępniania i Archiwizacji Dokumentów), která na základě uvedeného zákona převzala dokumenty bezpečnostních složek dokládající nacistické a komunistické zločiny a další případy politicky motivované represe z období od září 1939 do července 1990. Jedná se o archivní materiál v rozsahu 90 285,94 běžných metrů (bm). Přibližně dvě třetiny archivních dokumentů je uložena v regionálních pobočkách. Na základě novely zákona IPN zveřejnil na svých stránkách elektronické inventáře a další archivní pomůcky k jednotlivým fondům a sbírkám. Základní informace jsou také dostupné v elektronické verzi knihy, která zobrazuje stav sbírek na konci roku 2008. Polský ústav na svých webových stránkách zveřejňuje na základě novely lustračního zákona také údaje k osobám, které plnily ve vymezeném období funkce v komunistické straně a bezpečnostním aparátu. Elektronické katalogy rovněž obsahují údaje o osobách, proti kterým vedl akce komunistický bezpečnostní aparát (dané osoby dávají k zveřejnění svůj souhlas).

Kontakty:

BUiAD IPN

Kłobucka 21, Warszawa, Polska, PL 02-699

e-mail: sekretariat.ipn@ipn.gov.pl

tel.: 22 581 89 04

fax: 22 581 86 37

Kontakty na regionální pobočky IPN jsou dostupné na webové stránce IPN.